~~~~~~~~~~
‭Prý jedna bílá paní
‭už nechce vůbec nic
‭svou zástupkyni shání
‭a volá z plných plic,
‭do vesnice i města
‭co leží pod hradem
‭já dohodnu se s Ančou
‭jak se tam dostanem?
‭Někdo nám třeba radí

~~~~~~~~~~
Roky všem běží
no co už s tím
nohy neslouží
já dobře vím
teď hlavou běží
vzpomínky z mládí
trochu si vrátit čas
to přece nevadí...
co třeba taneční
a také lásky
procházky půlnoční
máminy vrásky

~~~~~~~~
Na nádraží přijel vlak
pendolíno... osobák
kola vůbec nevržou
po kolejích jen kloužou.
Výpravčí už k vlaku chvátá
na hodinách je "desátá"
tak vážení nastupovat
budeme dál pokračovat.

Vlak zahouká a už jede

~~~~~~
Děti kdysi schovaly si
co se ještě hodit musí
prý "na někdy později".
Asi na to zapomněly.
Raději...
Teď na půdě leží léta
kufr,dřív projel kus světa,
zamčený je na klíček
a hlídá těch pár věciček.

~~~~~~~
Sluní se na slunci
krásné slunečnice
na poli v zahradě
i u cesty...
květy k sobě skloní
něco si šeptají
že chtějí do kytky
pro nevěsty...

Zítra se vdávají
dvě holky z vesnice
berou si hajného

~~~~~~~~~~~
Jak se podle jedné pověsti píše
tak někde ve Slatině za městem Brnem
byla krutého draka skrýše,
ten tenkrát vystrašil všechny ve vesnici
drak a z jeho tlamy prý oheň sršící.
Hned setninu zbrojnošů